V dnešním článku se opět trochu přiučíme. Podíváme se zblízka na asi nejznámější model kytar. Jedná se o akutické kytary. Tyto kytary lze rozdělit do několika typů či druhů. A právě o nich se zmíníme v další části tohoto článku. Možná bude zajímavý i pro vás…
Co si vlastně představit pod pojmem akustická kytara? Pokud bychom se na to podívali z odborného hlediska, pak je definice následující: „Jedná se o takovou kytaru, která k tvorbě zvuku používá pouze akustických schopností svých strun a ozvučné skříňky“. Označení akustické bylo přidáno až v pozdější době a to z důvodu „objevení“ elektrické kytary. Do té doby byly všechny kytary akustické (klasické kytary).
Nyní již něco málo o konkrétních typech akustických kytar.
Španělská kytara (španělka)
Kytara, která je charakteristická svým kruhovým ozvučným otvorem a nylonovými strunami. Hlavní využití nalezne v klasické a španělské hudbě. Výjimečně se dají použít i kovové struny, ale pro kytaru je to velká zátěž, kterou nemusí vydržet.
Westernová kytara (dreadnought)
Oproti španělské kytaře se pyšní větším tělem. Dalšími odlišnostmi jsou kovové struny a užší hmatník. Většina westernových kytar také obsahuje tzv. orientační značky, které ulehčují hráčům orientaci na hmatníku.
Kytary Jumbo
Kytary Jumbo jsou vhodné pro kovové struny (krk kytary je přizpůsoben většímu tahu tohoto typu kytarových strun). Jumbo má zvětšenou spodní část těla. určená pro kovové struny, která má zvětšenou spodní část těla. Tyto kytary naleznou své uplatnění nejen v rockové a country hudbě, ale také ve folkové hudbě.
Korpus Jumbo kytary je ve střední části více klenutý, což má za následek i ovlivnění zvukových vlastností nástroje. Oproti kytaře typu dreadnought je zvuk méně basový. Výhodou ale je, že lépe vyniknou jednotlivé tóny všech strun.
Jazzová kytara (Gibsonka)
Hovorové označení vychází z jména jejího původního výrobce. Gibsonka se od ostatních kytar liší klenutou horní deskou a tvarem ozvučných otvorů. Celkem má dva ozvučné otvory, které mají podobný tvar jako tomu je u houslí. Jazzová kytara je vybavena prvky cutway a pickguard. V porovnání se španělskou kytarou má silnější a ostřejší zvuk. Jak je již z názvu partné, je určena především pro jazzovou hudbu.
Havajská kytara
Z pohledu konstrukce je podobná španělské kytaře, ale s tím rozdílem, že má širší luby a tím pádem tedy i mohutnější korpus. Havajská kytara je laděna do durového akordu. Pro samotnou hru se používá zvláštní styl. Struny se nepřitlačují k pražcům jako u jiných typů kytar, ale jejich délka chvění se zkracuje kovovým „pražcem“, který kytarista drží v ruce. Vzniká tak charakteristický chvějivý (havajský) zvuk s plynulými přechody mezi jednotlivými tóny. Havajské kytary se používají zejména v etnické a country hudbě. Na trhu se můžete setkat i s elektrofonickou variantou havajské kytary – příkladem je tzv. steel kytara.
Dobro (DOpyera BROthers)
Posledním typem akustické kytary, který si představíme je dobro. Jedná se o kytaru, která má podobné ladění a styl hry, jako tomu bylo u předchozího typu – havajské kytary. Čím je odlišná? Zejména svými kovovými rezonátory, které jsou umístěny v otvorech vrchní desky. Dobra se začala vyrábět na počátku 20. století v USA. Za jejich vznikem stál slovenský emigrant Ján Dopyer. Dobra se používají v hudební stylu, který se značí jako „bluegrass“ – je to styl, který spadá do americké country hudby. Dobro je speciálním případem tzv. rezofonické kytary.